|
|
Analýza udržitelného rozvoje vybraných států Afriky, se speciálním zřetelem na využití půdy a návrhy rámcových opatření
Bárta, Vojtěch
Abstrakt Tato práce spočívala ve výběru 3 rozvojových zemí Afriky podle zvolených kritérií a v následné analýze těchto zvolených států, podle cílů bakalářské práce. Následně byla pro vyhotovené analýzy navržena opatření vedoucí k podpoře udržitelného rozvíjení analyzovaných států. Výsledky práce byly založeny na návrzích a opatřeních, které byly stanoveny pro jednotlivé státy, i pro analyzované státy souhrnně. Závěrem práce bylo shrnutí výsledků, za cílem předpřipravit je pro případné použití kýmkoli v dalším vývoji této problematiky. Vybrané státy představovaly tři velice různorodá území, zahrnující i stát, jehož území zasahuje do Saharské pouště. Návrhy rámcových opatření, které byly vytvořeny za účelem podpoření jejich udržitelného rozvíjení, byly soustředěny na boj s degradací tropického půdního typu po odlesnění, zajišťování vody pro zemědělství i jiné účely, boj s desertifikací, zemědělskou politiku a boj s korupcí. Tyto návrhy opatření byly tvořeny s požadavkem na co největší proveditelnost, s ohledem na nedostatek finančních prostředků, jimiž rozvojové země disponují a další limity těchto území.
|
|
|
Chinese and US health diplomacy as a soft power tool during Ebola and COVID-19 epidemics
Kratschmer, Adam ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá zdravotnickou diplomacií jako nástrojem "měkké moci" (soft power) a zaměřuje se na komparativní analýzu strategií Číny a Spojených států amerických ve zdravotnické oblasti. Zabývá se strategií zdravotnické politiky jako uplatňování vlivu ve třech vybraných afrických zemích: Sierrou Leone, Libérií a Guinejí. Právě tyto země byly nejvíce postiženy epidemií Eboly a v diplomové práci je možné sledovat, jak se strategie USA a Číny při epidemii COVID-19 proměnily. Studie využívá metodologii případové studie a hodnotí povahu, rozsah a průběh iniciativ zdravotnické diplomacie obou zemí. Analýza je strukturována podle pěti klíčových aspektů zdravotní diplomacie: pomoc a asistence, spolupráce a kooperace, komunikace a sdělení, dlouhodobé investice a partnerství a dopad a přijetí. Z výsledků diplomové práce vyplývá, že během obou epidemií USA poskytly technickou expertízu a finanční pomoc, zatímco Čína se zaměřila na přímou pomoc a investice do infrastruktury. I přestože se Čína pokoušela vytvářet dojem spolehlivé světového partnera, z analýzy je patrné, že preferovala zejména bilaterální vztahy a posilovala zejména svůj vlastní vliv. Během Eboly existovala významná spolupráce mezi USA a Čínou, dynamika jejich vztahů se ale proměnila během epidemie COVID-19 s obviněními z...
|
|
|
UN Peacekeeping in the Early 1990s: Evaluation of the outcomes of second-generation operations with Chapter VII mandates
Matějková, Monika ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje operacím na udržení míru druhé generace pod záštitou Organizace spojených národů na počátku devadesátých let a jejich hodnocení. Práce si klade za cíl zhodnotit (ne) úspěch vybraných misí, jež byly prvními příklady operací s mandátem podle kapitoly VII Charty OSN. Teoretická část práce se soustřeďuje na samotný koncept peacekeepingu, historickému vývoji tohoto konceptu, typům mírových operací a přehled dostupné literatury, která se věnuje tomuto tématu, jelikož existují různá kritéria, jak tyto mise hodnotit. Pro naplnění cíle této diplomové práce byly pro hodnocení vybrány následující tři operace na udržení míru. United Nations Protection Force (UNPROFOR) v Bosně a Hercegovině, United Nations Missions (UNOSOM I and UNOSOM II) v Somálsku a United Nations Observer Mission (UNOMIL) v Libérii. Tyto případové studie jsou následně zkoumány stručným přehledem konfliktu, hlavními přičinami konfliktu, reakce of mezinárodního společenství, nasazení mise, samotným hodnocením dle vybraného evaluačního rámce a doplňující diskuzí a nastíněním vývoje a situace v zemi po stáhnutí vojsk operace. V závěru tato práce hodnotí celkové výsledky zkoumaných misí a pokouší se odhalit jejich případné nedostatky.
|
|
|
Reintegrace dětských vojáků v procesu post-konfliktní rekonstrukce
Haufová, Pavlína
Diplomová práce se zabývá fenoménem výskytu dětských vojáků a jejich opětovným začleněním do poválečné společnosti. Předmětem teoretické části práce je obecné charakterizování problematiky nezletilých kombatantů ve vztahu k vybraným pramenům mezinárodního práva, ekonomickým a sociálním faktorům rekrutace dívek a rovněž chlapců, spolu s důsledky a teoretickými přístupy k programům odzbrojení, demobilizace a reintegrace. Analytická část práce se zaměřuje na bývalé dětské vojáky v procesu post-konfliktní rekonstrukce ve vybraných zemích západní Afriky, tedy Sierra Leone a Libérii, se zaměřením na jejich reintegraci do společnosti po deeskalaci občanských válek v roce 2002 a 2003. V závěrečné části práce jsou navržena opatření k řešení problému nezletilých jedinců v ozbrojených skupinách a silách, spolu s návrhy na doplnění procesu opětovného návratu dětských kombatantů do občasné společnosti.
|
|
|
Vliv přírodních zdrojů na vnitrostátní konflikty v mezinárodních vztazích - prodej budoucí kořisti v občanských válkách v Africe
Pazderník, Martin ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Werkman, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá potenciálním vlivem přírodních zdrojů na vnitrostátní konflikty v subsaharské Africe. Jejím hlavním cílem je prozkoumat obecnou platnost teorie prokletí přírodních zdrojů a z ní vycházející Rossovy hypotézy o prodeji budoucí kořisti v občanských válkách. Předpokládaný negativní vliv obou teorií je testován na případech pětice nedávných vnitrostátních konfliktů v regionu, jmenovitě pak v Angole, Demokratické republice Kongo, Konžské republice, Libérii a Sierra Leone. Přidanou hodnotou práce je především analýza posledního zkoumaného případu, tedy Botswany, která se na rozdíl od ostatních zkoumaných zemí vymyká obecně platným normám teorie prokletých přírodních zdrojů, neboť jako jediná zažívá dlouhodobý pozitivní ekonomický růst. Dílčím cílem práce je tedy také analýza úspěšné botswanské správy přírodního bohatství a následné vyvození možných doporučení pro ostatní státy v regionu. V práci jsou využity prvky kvalitativního výzkumu, a to zejména ve formě práce s odbornou akademickou literaturou. Metodou výzkumu je Millova metoda rozdílu, ve své revidované podobě výzkumu nejpodobnějších systémů, jež je vhodná pro identifikaci hledaných příčin a důsledků v případech, kdy srovnávané systémy nejsou zcela totožné, ale shodují se alespoň v maximálním množství možných aspektů.
|
|
|
Úloha Světové zdravotnické organizace v případu epidemie viru eboly na území západní Afriky v roce 2014
Voves, Petr ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
VOVES, Petr. Úloha Světové zdravotnické organizace v případu epidemie viru eboly na území západní Afriky v roce 2014. Praha, 2017. 95 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií. Katedra mezinárodních vztahů. Vedoucí diplomové práce PhDr. Irah Kučerová, Ph.D. Abstrakt Předložená diplomová práce se zabývá reakcí Světové zdravotnické organizace na vypuknutí epidemie viru eboly na území Guineji, Libérie a Sierra Leone v roce 2014. Průběh šíření nákazy je mapován od jejího samotného počátku na konci prosince 2013 až do vytvoření historicky první mezinárodní zdravotnické mise RB OSN UNMEER v září 2014. Účelem práce je na základě tohoto konkrétního případu vyhodnotit jednotlivé problémy WHO, které limitují její roli včasné a efektivní reakce na ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu (PHEIC) dle reformovaných Mezinárodních zdravotnických předpisů (IHR). Reakce představitelů WHO na průběh šíření nákazy je zhodnocen s přihlédnutím k dostupným materiálním a kompetenčním kapacitám organizace i k její předešlé praxi v této oblasti. Konkrétní pochybení zástupců WHO je vysvětleno v souvislosti s dlouhodobými problémy WHO, které jsou spojeny především s vertikální fragmentací rozhodovacích orgánů a strukturou financování organizace jako takové. Z tohoto...
|
|
|
The EU response to the ebola crisis
Šašinková, Iva
Cílem této práce je analyzovat reakci Evropské unie na vypuknutí epidemie Eboly na jaře a v létě 2014 v západní Africe. Důraz byl kladen na vnější činnosti EU směřující k řešení krize, a to konkrétně v rámci rozvojové politiky EU a humanitární pomoci na základě identifikace finančního rámce, institucionální struktury, klíčových hráčů a role členských zemí EU. Společné úsilí řady globálních aktérů vedlo k eliminaci hrozby Eboly. Evropská unie jako tradičně kladla důraz na multilaterální přístup, který je v souladu s kapacitami middle power. Mechanismy rozvojové politiky v rámci EU jsou financovány ze dvou zdrojů, Evropskou komisí a členskými státy, které k řešení krize kumulativně přispěly dvakrát vice než Evropská komise.
|
|
|
The Position of the grouping ECOWAS in International Trade
Vargová, Soňa ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Taušer, Josef (oponent)
ECOWAS je integračním seskupením 15 západoafrických zemí. První kapitola se zabývá historií, zeměpisem, demografií a ekonomickou situací sdružení. Hlavním cílem bakalářské práce bylo analyzovat postavení západní Afriky v mezinárodním obchodě a zjistit předpokládaný vývoj do budoucna. Poslední kapitola je věnována 4 reprezentativním členským státům ECOWAS-u - Nigérii, Ghaně, Pobřeží slonoviny a Libérii.
|
host ::
RSS.